Souběhy strategií: jedno portfolio, jeden balík peněz

Dokonalá strategie neexistuje. Každá má období, kdy trh nejde její cestou — a kdo to zkouší „opravit" dalším laděním parametrů, obvykle si jen memoruje šum jedné historie. Skutečná cesta k hladší equity vede jinudy: složit vedle sebe strategie, jejichž slabá období se nepotkávají. Nejcennější vlastnost druhé strategie totiž není její výnos — je to její nekorelovanost s tou první. A skládat lze na mnoha úrovních: tatáž strategie na více instrumentech, více strategií různých typů vedle sebe, různé tržní obory — indexy, akcie, krypto, komodity — i různá nastavení téže logiky.

Proč nekorelace vyhlazuje

Intuice je prostá: když strategie A prochází drawdownem, nekorelovaná strategie B nemá důvod procházet svým ve stejný týden. Ztráty jedné se potkávají se zisky či klidem druhé — a portfolio dýchá klidněji než kterákoliv jeho část. Matematika to jen potvrzuje: u dvou strategií se stejným rizikem a nulovou korelací klesne rozkolísanost rovnoměrně rozloženého portfolia zhruba o 30 % (o faktor √2) — aniž by se cokoliv slevilo z očekávaného výnosu. S každou další skutečně nezávislou strategií efekt roste.

Korelace je tu číslo mezi −1 a +1 a počítá se z výnosů, ne z podobnosti pravidel: +1 znamená, že equity dýchají ve stejném rytmu, 0 nezávislost, −1 zrcadlo. K vyhlazení bohatě stačí korelace blízko nuly — záporná je vzácný luxus. Jedno ale platí vždy: korelace není konstanta. V klidných trzích bývá nízká, v panice roste k +1 — trhy padají společně. Portfolio proto dimenzujeme na korelaci krizovou, ne průměrnou; je to tatáž pokora, jakou učí černé labutě.

Tohle je správné místo pro vyhlazování equity a snižování drawdownů. Ne kosmetika jedné strategie — kompozice portfolia.

Úrovně skládání: instrument, univerzum, typ, obor

Portfolio se neskládá jen ze „strategie A + strategie B". Nekorelované zdroje výnosu lze hledat na několika úrovních — a nejlepší portfolia kombinují všechny:

• Více instrumentů, tatáž strategie. Trendová logika nasazená na deseti trzích není jeden systém, ale deset příbuzných zdrojů výnosu: pravidla jsou stejná, příběhy trhů ne. Bitcoin, zlato a akciový index netrendují ve stejných týdnech — už tahle nejjednodušší úroveň znatelně hladí equity.
• Celá univerza. Krok dál: strategii nenasazujeme na ručně vybraný trh, ale na definované univerzum — koš instrumentů, které splňují podmínky strategie (likvidita, volatilita, dostupná historie). Diverzifikace pak není dodatečný nápad, ale vlastnost nasazení od prvního dne — a univerzum zároveň hlídá, aby strategie nestála a nepadala s jedním vyvoleným trhem.
• Více typů strategií. Trend, návrat k průměru, breakout, sezónnost: různé typy vydělávají na různém chování trhu, a proto jsou přirozeně nejméně korelované. Tady vzniká největší kus vyhlazení.
• Více tržních oborů. Indexy, akcie, komoditní futures, měny, krypto, predikční trhy — každý obor žije vlastním makro příběhem. Krypto panika nemusí znamenat nic pro sezónnost obilí.
• Nastavení a kombinace téže logiky. Nejjemnější úroveň: tatáž strategie v několika nastaveních či časových rámcích. Sourozenci si zůstávají podobní — korelace bude vyšší než u cizích strategií — ale rozkládá se tím citlivost na jediné „vyladěné" číslo, o které jsme psali u přeoptimalizace.

A skládání nekončí u dvojice strategií — stejná logika se opakuje patro po patru nahoru. Ze strategií se skládají dílčí portfolia: třeba trend s mean-reversion, long se short pozicemi, nebo výdělečná strategie se svým pojištěním. Z dílčích portfolií segmenty s jasnou rolí — například dluhopisy jako klidný základ, akcie s dividendami a indexy jako jádro, krypto jako přiznaná riziková složka. Konkrétní kombinace jsou vždy jen příklady — princip je obecný: skládat nekorelované zdroje a souběhy poctivě testovat. Až úplně nahoře je jediné číslo, které se skutečně žije: jedna equity celého portfolia.

Proč nejde sečíst dva backtesty

Teď ta zrádná část. Nabízí se zkratka: mám backtest strategie A, mám backtest strategie B — sečtu equity křivky a mám „portfolio". Nemám. Mám graf portfolia, které nikdy nemohlo existovat, ze tří důvodů:

1. Kapitál je jeden. Když strategie A otevře pozici, váže prostředky — a ty v tu chvíli nejsou k dispozici strategii B. Samostatné backtesty tuhle kolizi nevidí: každý předpokládá, že má celý balík pro sebe. Sečtením dvou takových běhů vznikne portfolio, které v součtu utrácí víc peněz, než kolik jich má.
2. Kolize o vstupy. Obě strategie mohou chtít vstoupit ve stejnou chvíli. Naživo vstoupí ta, na kterou zbyly prostředky — druhá obchod nedostane. Který obchod „propadne", rozhoduje pořadí událostí, ne aritmetika.
3. Skládání v čase. Kapitál se průběžně úročí a přerozděluje: zisk strategie A z ledna mění velikost pozic strategie B v únoru. Dva oddělené backtesty tuhle provázanost neznají.

Souběh je zkrátka skutečné nakládání s jedním balíkem peněz — a jako takový se musí i testovat.

Čas v trhu: tetris kapitálu

V článku o sizingu jsme ukázali, proč měřit podíl času v trhu (market exposure). Při skládání portfolia se tahle metrika stává klíčem: strategie s nízkou expozicí se doplňují. Mezery jedné vyplní pozice druhé — tentýž kapitál obsluhuje dva nezávislé zdroje zisku a jeho využití roste, aniž by rostlo riziko koncentrace. Ideální dvojice do portfolia: nekorelované signály a doplňkové expozice.

Samotné vysoké využití ale není cíl — to pravé je teprve tehdy, když kapitál pracuje v nejlépe, nebo alespoň obstojně ziskových strategiích, které portfolio nabízí. A ke každé strategii patří ještě jedna úvaha dopředu: kolik prostředků si pravděpodobně vyžádá během celého svého životního cyklu — od nasazení přes růst pozic až po den, kdy ji vyřadíme. Strategie nejsou věčné: rodí se, nesou a končí. Kdo jejich kapitálový apetit plánuje až do ukončení, toho souběh nezaskočí tím, že si dvě strategie řeknou o tytéž peníze v nejhorší možnou chvíli.

Jak se souběhy testují u nás

Náš engine spouští více strategií současně, nad jedním účtem a jedním balíkem kapitálu — každá s vlastní logikou, vlastním časováním a vlastním rizikovým profilem. Kolize řeší stejně jako burza: prostředky vázané otevřenou pozicí jsou vázané pro všechny, a order, na který nezbývají volné prostředky, se odmítne — v testu i naživo, toutéž cestou. Výsledkem je jedna skutečná equity souběhu plus rozpad po strategiích — a protože souběh je z pohledu enginu jen další testovatelný celek, lze na něj pustit celý náš řetěz: walk-forward i Monte Carlo nad portfoliem jako celkem.

Právě na tom stojí naše platforma BXF: portfolio v ní skládáte na všech zmíněných úrovních — napříč strategiemi, instrumenty, celými univerzy i tržními obory, od akcií a futures přes krypto až po predikční trhy — a testujete ho jako jeden celek, na jedné equity.

Co u souběhu sledovat

• Korelaci výnosů strategií — počítanou z výsledných výnosů (denních či týdenních), ne z podobnosti signálů. Nízká korelace je vstupenka do portfolia.
• Překryv expozic v čase — jak často chtějí být obě v trhu zároveň. Vysoký překryv = tlačenice o tentýž kapitál a menší přínos skládání.
• Drawdown portfolia vs. drawdowny částí — cílem je, aby portfolio kleslo méně než jeho nejhorší část. Pokud ne, strategie nejsou tak nezávislé, jak vypadaly.
• Využití kapitálu — kolik času balík skutečně pracuje a zda pracuje v těch nejziskovějších strategiích, které jsou k dispozici.
• Koncentraci rizika — žádná strategie by neměla dominovat celkovému riziku, jinak portfolio jen převléká jednu sázku za diverzifikaci.

Skládání > ladění

Poslední myšlenka, kterou stojí za to si odnést: když equity křivka není dost hladká, instinkt velí doladit strategii. Odolejte mu. Ladění nad únosnou mez vyrábí přeoptimalizované křehkosti; skládání nekorelovaných, jednotlivě střízlivých strategií vyrábí robustní portfolia. Hladkou equity si nekupujete u jedné dokonalé strategie — skládáte si ji z několika nedokonalých, které se navzájem doplňují.

Chcete vidět, jak by vaše strategie fungovaly vedle sebe — nad jedním skutečným balíkem kapitálu? Kontaktujte nás →