Vesmíry instrumentů: proč dnešní seznam akcií lže o minulosti

Ukažte mi backtest strategie na akciích Applu za posledních dvacet let a já vám ukážu skrytou chybu, která nemá s logikou strategie nic společného: Apple jste si vybrali dnes. Vybrali jste si ho, protože přežil a vyrostl — a tuhle informaci žádný obchodník v roce 2006 neměl. Ruční výběr trhu je skrytá sázka na přeživší. Tenhle článek je o tom, jak se jí zbavit.

Vesmír: pravidla místo jmen

Vesmír (univerzum) instrumentů je množina trhů definovaná pravidly, ne výčtem jmen: například „akcie daného odvětví s denním objemem nad X, kapitalizací nad Y a alespoň Z lety historie". Pravidla rozhodují, kdo do vesmíru patří — a protože se trhy mění, složení vesmíru se vyhodnocuje k datu: v testu roku 2016 hraje sestava, která pravidla splňovala v roce 2016. Žádné jmenovité seznamy, žádné „tyhle mám rád". Kdo pravidla splní, hraje; kdo je přestane plnit, vypadne. K pravidlům patří i stejnorodost — členy vesmíru spojuje třída aktiva, odvětví a srovnatelné vlastnosti (volatilita, režim obchodování), aby jedna šablona dávala smysl na každém z nich — a dostupnost: vesmír se staví z instrumentů reálně obchodovatelných u brokera či burzy, kde strategie poběží, ne z katalogu snů.

Bias přeživších: co vás dnešní seznam nenaučí

Klasická historka z druhé světové války: statistik Abraham Wald dostal mapy průstřelů bombardérů, které se vrátily z mise, a doporučení znělo „pancéřujte místa s nejvíce zásahy". Wald řekl opak — pancéřujte místa bez zásahů. Letadla zasažená tam se totiž nevrátila; mapa ukazovala jen přeživší.

Na burze to funguje úplně stejně. Dnešní složení akciového indexu je seznam těch, kdo se vrátili: firmy, které zbankrotovaly, byly delistovány nebo pohlceny, z něj průběžně mizí. Když vezmete dnešní seznam a pustíte na něm test deset let do minulosti, testujete portfolio, o kterém už dopředu víte, že přežilo — poražení v datech vůbec nejsou. Výsledek vyjde lépe, než odpovídalo tehdejší realitě — a to systematicky, ne náhodou.

Jak se staví poctivý vesmír

• Pravidla vstupu i výstupu. Instrument do vesmíru vstupuje, když splní podmínky (likvidita, kapitalizace, historie), a vypadává, když je plnit přestane — přesně jako v reálném obchodování, kde nelikvidní trh prostě obchodovat nejde.
• Členství k datu (point-in-time). Test v každém okamžiku historie pracuje se sestavou platnou tehdy — včetně firem, které později zanikly. Data padlých se nemažou; jsou nejcennější částí zkoušky.
• Žádné výjimky pro oblíbence. Jakmile do pravidel začnete ručně přidávat či vyjímat jména, vesmír se tiše mění zpět v kurátorovaný seznam — a bias je zpátky.
• Rebalance v čase. Složení se přehodnocuje v pravidelném rytmu (měsíc, kvartál) — stejném v testu i v produkci.

Jak se s vesmírem pracuje

V praxi jsou to čtyři kroky. (1) Definujete pravidla — např. americké akcie s kapitalizací nad 10 mld $, denním objemem nad 50 mil. $ a alespoň třemi lety historie. (2) Platforma k každému datu vyhodnotí, kdo pravidla splňuje — vesmír žije, při rebalanci členové přibývají i vypadávají. (3) Šablona běží na aktuálních členech (u rotačních systémů se z nich k datu staví žebříček). (4) Výsledek čtete jako agregát přes vesmír — a teprve nad ním pouštíte celý testovací řetěz.

Strategie nad vesmírem

Když šablona strategie běží nad celým vesmírem, mění se dvě zásadní věci. Za prvé přísnost: strategie nedostane známku za to, jak sedí jednomu vyvolenému trhu, ale za to, jak obstojí napříč košem — což je přesně ta zkouška, kterou jsme u genetické optimalizace označili za mnohem tvrdší. Jeden šťastný trh výsledek nezachrání. Za druhé diverzifikace od prvního dne: každý instrument vesmíru je další nezávislý zdroj příležitostí — o úrovních skládání jsme psali u souběhů — a strategie nestojí a nepadá s jedním příběhem. Akciová šablona, která funguje přes desítky titulů různých sektorů, o sobě říká víc než tatáž šablona vyladěná na jediný slavný titul.

A výsledky se čtou jinak: místo jedné equity jednoho trhu se díváte na agregát přes vesmír — kolik titulů šablona obchodovala, jak se výnos rozkládá napříč nimi, jestli ho nedrží dva šťastné kusy. Stejné pravidlo jako u metrik: distribuce, ne jedno číslo.

Strategie, které bez vesmíru neexistují

Zvláštní kapitolou jsou strategie, pro které vesmír není jen testovací prostředí, ale samotný vstup. Rotační a průřezové (cross-sectional) systémy si členy vesmíru průběžně řadí podle zvoleného kritéria — tržní kapitalizace, momenta, síly trendu — a drží vždy jen výběr: třeba top N nejsilnějších, s pravidelným střídáním pozic při rebalanci; průřezová varianta drží long nejsilnější a short nejslabší členy. Pro tyhle systémy platí všechno z tohoto článku dvojnásob: žebříček sestavený z dnešního seznamu by potichu řadil jen přeživší — a každé střídání pozic by tak těžilo z budoucnosti. Členství k datu, ranking k datu, padlí v datech.

Vesmír v orchestraci

V naší platformě je vesmír plnohodnotná jednotka orchestrace — celý testovací řetěz běží nad košem jako celkem. Grid i genetická optimalizace nehledají nastavení, které sedí jednomu trhu, ale takové, které obstojí přes celý vesmír; walk-forward pak tutéž zkoušku roluje v čase — okno po okně, vždy se sestavou platnou k datu; a Monte Carlo přidá distribuce nad agregátem. Otázka, na kterou orchestrace odpovídá, je prostá: obstojí šablona na vesmíru instrumentů? Když ano, nedostáváte jen strategii — dostáváte rovnou diverzifikované nasazení.

A tím se kruh uzavírá k souběhům: vesmír je druhé patro pyramidy skládání portfolia (instrumenty → univerza → typy strategií → tržní obory). Šablona ověřená nad vesmírem přináší do portfolia desítky nekorelovaných zdrojů najednou — diverzifikaci, kterou nelze doladit, jen poctivě otestovat. Od akcií a futures po krypto je princip stejný: pravidla místo jmen, členství k datu, padlí v datech. Protože strategie, která potřebuje, abyste jí dopředu vybrali vítěze, není strategie — je to sázka na to, že se historie zopakuje i se svým štěstím.

Chcete otestovat strategii nad poctivým vesmírem místo vyvoleného trhu? Kontaktujte nás →